Hej, já jsem tu..!

23. srpna 2011 v 23:39 | Bloodina |  povídky
Když Tereza začala chodit okolo toho domu, úplně poprvé tam uviděla nádherného kluka. Seděl tam pokaždé, když šla do školy, na lavičce, někdy drbal za ušima roztomilého labradora. Vždycky se na něj usmála, ale on nic. Jednou na něj i zamávala, ale zase jí neodpověděl. Protiva! Myslí si, že je něco víc? vztekle kopla do kamene před ní. Proč je život tak nespravedlivý?

Jednou, když tam kluk neseděl, se odhodlala a šla zazvonit. Bála se, hrozně se bála. A styděla se. Jenom si spolu popovídají...dveře jí otevřela jeho maminka, oči měla zarudlé. ,,Dobrý den. Já jdu za vaším synem." řekla vystrašeně Tereza. Maminka se rozplakala.
,,Nezmiňoval se mi o tom, že měl nějaké přátele..." divila se.
,,Já...chtěla jsem být jeho kamarádkou. Ale..vždycky když jsem šla okolo, seděl tam, tak krásný...drbal psa za ušima. Zamilovala jsem se do něj, ikdyž jsem ho neznala blíž. To jsem prostě já. Dělala jsem si falešné naděje. Když jsem se na něj usmála, tak nic, ani mi nezamával." vzdychla.
,,Honzík se včera předávkoval svými léky..vbyl slepý, proto ti neopětoval pozdrav. Cítil se sám...proto to udělal." maminka se rozplakala ještě víc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byla jsi tu? :D

ano...x 59.3% (166)
ne....x.x 40.7% (114)

Komentáře

1 Thess ♥ Thess ♥ | Web | 24. srpna 2011 v 11:35 | Reagovat

Áchjo :/ To je smutný..

2 Dr. DinO Dr. DinO | Web | 24. srpna 2011 v 13:07 | Reagovat

Páni.. To je dobrý. Miluju takový příběhy.^^
Beru tě :-) Na diplom prosím Andy Sixx :-)

3 LebenSphase LebenSphase | Web | 24. srpna 2011 v 19:59 | Reagovat

i takový je život ... moc smutný :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama